Plány na léto? U nás ve znamení očekávání

Zatímco si užíváme první týdny s vrhem A3, doma se pomalu těšíme na další kapitolu.

Po dlouhém zvažování jsem se rozhodla spojit dva naše nejmladší chovné jedince – Remíska (Raymonda) a Beri (Queen of Starlight).

Možná právě toto spojení je pro mě o něco osobnější než některá jiná. Oba se totiž narodili tady, ve Whinecat. Od prvního nadechnutí jsem sledovala jejich vývoj, jejich první výstavy, jejich úspěchy i drobné zvláštnosti, které z nich udělaly právě ty kočky, kterými jsou dnes.

Když se na jejich rodokmen podívám podrobněji, nacházím v něm ještě něco navíc. Nejen oni sami, ale i někteří jejich rodiče pocházejí z našeho chovu. Je to jeden z těch okamžiků, kdy si člověk uvědomí, že chov není sprint, ale dlouhá cesta. Rozhodnutí, která jsme dělali před lety, se dnes promítají do další generace.

Beri je kočka, která mě od malička baví. Výstavně se jí daří více než dobře, ale důvod, proč jsem si ji nechala do chovu, nebyly poháry ani tituly. Je to její celkový typ, výraz a osobnost. Má přesně ten pohled, který člověka přiměje zastavit se a podívat se ještě jednou.

Remísek je zase kočka, která si získává lidi úplně jiným způsobem. Jeho výraz je něco, co se velmi těžko popisuje a ještě hůř plánuje. Buď ho kočka má, nebo nemá. A já doufám, že právě tuto svou přednost předá dál.

Co od tohoto spojení očekávám?

Především bych si přála koťata s pravidelnou kontrastní kresbou a drobnějšími rozetami. Doufám v krásné výrazy, menší až středně velké uši a celkově divoký vzhled, který máme na bengálkách tak rádi.

Od Beri bych si přála, aby svým dětem předala kvalitu srsti a glitr, který na slunci dokáže bengálku proměnit téměř v živý šperk.

Od Remíska bych si přála především jeho nezaměnitelný výraz. Ten typ pohledu, který se nedá změřit ani zapsat do standardu, ale poznáte ho okamžitě, když ho vidíte.

A pokud by oba rodiče dokázali předat i svou povahu, byla bych více než spokojená. Oba jsou přátelští, kontaktní a lidé pro ně nejsou obtížný doplněk domácnosti, ale přirozená součást života. A právě povaha je jedna z vlastností, kterou považuji za stejně důležitou jako vzhled.

Samozřejmě víme, že genetika si nakonec stejně udělá, co uzná za vhodné. Každý chovatel má své představy a sny, ale koťata si vždy přinesou i něco vlastního. A možná právě proto je očekávání nového vrhu stále stejně vzrušující i po letech.

Dobrou zprávou je, že první kontrola dopadla nadějně. Sono ukázalo přibližně 3 až 5 miminek, takže pokud vše půjde dobře, máme se v následujících týdnech na co těšit.

Teď už nezbývá než čekat, dobře krmit nastávající maminku, sledovat rostoucí bříško a doufat, že příroda bude mít s našimi plány podobné úmysly.

Tak nám držte palce. 🐾