Vrh A3 – a ano, opravdu jsme zase u písmene A

Když jsem zapisovala náš nejnovější vrh do chovatelské evidence, musela jsem se na chvíli zastavit. Po devatenácti letech chovu jsme se totiž opět dostali k písmenu A. A není to poprvé. Není to ani podruhé. Je to potřetí.

Možná to zní zvláštně, ale právě takové drobnosti člověku připomenou, jak dlouhou cestu už ušel. Mezi prvním vrhem s písmenem A a dnešním vrhem A3 je téměř dvacet let života. Dvacet let plánování spojení, probdělých nocí u koťat, výstav, veterinárních kontrol, radostí i starostí. Dvacet let přátelství s lidmi, kteří si od nás odváželi své kočičí parťáky, a také vzpomínek na kočky, které už tu s námi nejsou.

Za tu dobu se změnilo mnohé. Když jsme začínali, sociální sítě prakticky neexistovaly, fotografie se nahrávaly rychlostí, která by dnes většinu lidí přivedla k šílenství, a o chovu se informace hledaly úplně jinak než dnes. Některé naše odchovy už mají dávno vlastní potomky, některé kočky odešly za Duhový most a jiné stále dělají radost svým rodinám.

A právě do tohoto symbolického vrhu si osud vybral naši Motylku.

Naše šampionka Kupu Kupu, které doma nikdo neřekne jinak než Motylka, se stala poprvé maminkou. Pamatujeme si ji jako malé kotě, které se narodilo Pepině a Piškotovi. Zvídavá bengálí holčička s velkýma očima a nekonečnou zásobou energie. Dnes sledujeme, jak se sama stala maminkou, a znovu si uvědomujeme, jak rychle čas utíká.

Dnes ji pozorujeme, jak se stará o vlastní koťata, a znovu si uvědomujeme, jak rychle čas utíká.

Společně s Teddánkem přivedli na svět dvě krásné hnědé bengálské holčičky.

Obě jsou výrazně kontrastní, zdravé a od prvních dnů dávají najevo, že mají svůj vlastní názor na fungování domácnosti. Každá je trochu jiná, ale jedno mají společné – zvědavost. Všechno potřebují vidět, všechno prozkoumat a pokud možno být u všeho důležitého.

Poměrně rychle také objevily dvě věci, které považují za naprosto zásadní pro spokojený život. Granulky a sedačku.

Granulky jsou podle nich skvělý vynález a sedačka se postupně proměnila v jejich oblíbené místo pro odpočinek, hraní i sledování okolního dění. O tom, komu vlastně patřila původně, se už raději nebavíme.

Nejvíce si ale užíváme obyčejné každodenní okamžiky. Chvíle, kdy spolu usnou v klubíčku. Kdy poprvé objeví novou hračku. Kdy se odváží o krok dál než včera. Jsou to maličkosti, které se nedají vyfotit ani vystavit na polici vedle pohárů, ale právě kvůli nim má chov svůj skutečný smysl.

Po devatenácti letech už člověk ví, že čas uteče rychle. Za pár týdnů budou holčičky zase o kus větší, samostatnější a připravenější poznávat svět. Proto si teď užíváme každé období takové, jaké je.

Pokud vás některá z našich malých bengálích slečen zaujala a uvažujete o bengálské kočce jako novém členovi rodiny, budeme rádi, když se nám ozvete. Rádi si s vámi popovídáme o plemeni, o našich kočkách i o tom, jak u nás koťata vyrůstají.

První návštěvy a případné rezervace budeme přijímat po prvním očkování, tedy po 17. červnu. Do té doby si obě holčičky užívají bezstarostné dětství pod dohledem své maminky Motylky.

Máte-li zájem o kotě z vrhu A3 nebo se chcete jen na něco zeptat, neváhejte nás kontaktovat. Výběr budoucí rodiny je pro nás stejně důležitý jako výběr budoucího kotěte pro vás.

Těšíme se, kam nás tato další kapitola příběhu Whinecat zavede.